Alois Valenta
Alois Vale
nta zůstal výsadkářem až do konce života.
Narodil se 29. října 1931 v Prlově na Vsetínsku. Vyrostl v početné rodině jako třetí z osmi dětí. Po druhé světové válce se rodina přestěhovala na Znojemsko. Začal studovat gymnázium v Mikulově, po dvou letech však přestoupil na vojenské gymnázium v Moravské Třebové. Po maturitě absolvoval pěchotní učiliště. Rozhodl se pro specializaci výsadkáře a průzkumníka. Během vojenské služby působil u mnoha výsadkových útvarů. V roce 1957 byl při založení průzkumné výsadkové roty zvláštního určení v Sabinově, kde působil ve funkci velitele 2. čety. Potom odešel do poddůstojnické školy, kde se významnou měrou zasloužil o výcvik nových velitelů družstev. Ve výcviku vojáků byl tvrdý, ale byl přísný i sám na sebe. Podřízení jeho autoritu respektovali. Po transformaci útvaru na stupeň prapor a přesunu do Prešova byl ustanoven do funkce velitele roty. V roce 1960 byl prapor přesunut do Holešova, kde později zastával různé štábní funkce u praporu a následně u 7. výsadkového pluku. V této době vystudoval vysokou vojenskou školu. V roce 1966 se přestěhoval do Tábora, kde vykonával vysokou velitelskou funkci na Západním vojenském okruhu. Rád se vracel mezi výsadkáře, kterým i nadále předával své zkušenosti, věnoval se jejich odbornému vedení. Pomáhal vybudovat nové výcvikové středisko v Prostějově. Až do konce své vojenské kariéry prováděl vojenské seskoky. Byl držitelem všech stupňů výsadkářských odznaků, včetně titulů Mistr a Instruktor.
Ke své práci přistupoval velice zodpovědně. Lidé, se kterými se pracovně setkal, se k němu hlásili i po mnoha letech.
Přestože své práci dal hodně času a energie, důležitá byla pro něj hlavně rodina. V roce 1957 si vzal za manželku Růženu Kozáčkovou a prožili spolu 47leté harmonické manželství. Vychovali spolu tři děti.
Alois Valenta se aktivně angažoval při vzpomínkových akcích na partyzánský odboj. Do poslední chvíle udržoval kontakty s parašutistickými veterány.
V roce 1989 odešel do zálohy a i přes zdravotní problémy se nadále věnoval zálibám ve sportovní oblasti. Jeho zdravotní stav se však stále zhoršoval a plukovník
v.v. Ing. Alois Valenta dne 12. června 2004 v Táboře skonal.
(jb)