Rudolf Švirec

muž, který neustále hledal nové věci
Rudolf ŠvirecPlukovník Ru­dolf Švirec se narodil 3. května 1937 v obci Borinka u Bratisla­vy. Po absolvování obecné školy odešel na vojenské gymná­zium a po maturitě na vojenské učiliště, z něhož byl v roce 1958 vyřazen v hodnosti poručíka. Pro­tože ho lákala služba u výsadkového vojska, přihlásil se k výsadkové brigádě. Uspěl, absol­voval u brigády přeškolovací kurz a po jeho ukončení byl zařazen na funkci velitele čety 22. výsad­kové průzkumné roty v Prešově. Funkci velitele čety potom násled­ně zastával i u 22. průzkumného praporu a 7. výsadkového pluku zvláštního určení v Holešově.

Později se stal pomocní­kem náčelníka výsadkové služby pluku, kde -už jako zkušený vý­sadkář -měl příležitost podílet se na provádění vojskových zkoušek a zavádění nového typu padáku OVP 68 do výstroje. Při zakládání průzkumné roty u Západního vojen­ského okruhu byl z Holešova pře­velen k této jednotce, kde byl ustanoven do funkce zástupce velitele roty a ná­čelníka výsadkové služby. Rudolf Švirec měl tvůrčí činorodou povahu a stále hledal nové věci, nové me­tody výcviku, nové taktické prvky. Proto se mu podařilo pro­sadit a zorganizovat nový způsob seskoku průzkumníků z nízko letícího vrtulníku.
Později, v říjnu 1968, byl v rámci reorganizace průzkumných a výsadkových jednotek ustanoven do funkce velitele 1. výsadkové průzkumné roty ZVO, kterou vy­konával až do roku 1972. V letech 1972 až 1975 absolvoval Vojen­skou akademii Antonína Zápotoc­kého. Po ukončení studia mu byl přiznán titul inženýra a byl převelen k 22. výsadkovému pluku a ustano­ven do funkce velitele praporu.


Jeho neklidná povaha ho však zase hnala jinam, a proto v roce 1978 požádal o přeložení. Z působnosti MNO byl převeden do oboru působnosti Svazarmu.
Zde působil jako starší inspektor specialista v oddělení letecké pří­pravy a sportu ČÚV Svazarmu až do poloviny roku 1984. V této době zároveň prodělal výcvik pi­lota sportovních letadel a potom stihl nalétat na letounech typu Zlin 150 letových hodin. Vypracoval se na funkci zástupce vedoucího oddělení letecké a výsadkové pří­pravy a sportu ČÚV Svazarmu. Zde byl v květnu 1984 povýšen do hodnosti plukovníka.

Jeho pestrý a náročný způ­sob života mu však způsobil zdra­votní problémy s páteří a z těchto důvodů musel ještě v roce 1984 skončit s praktickou parašutistic­kou a leteckou činností a zároveň byl převeden do funkce vedoucího odboru branné přípravy a záloh ČÚV Svazarmu. Při transformaci Svazarmu na jiné samostatné slož­ky byl nově ustanoven do funkce vedoucího oddělení branců a zá­loh federálního výkonného výboru Svazu brannosti, který se v prů­běhu roku 1990 změnil na Česko­slovenský branný svaz. Od roku 1992 pracoval ve funkci náčelníka personální správy federálního mi­nisterstva obrany a dnem 31. 5.1992 byl propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání a přelo­žen do zálohy.

Po propuštění do zálohy si vyřídil živnostenský list na nákup a prodej zboží -obchodní činnost však vykonával jen krátce. Potom společně se synem založil s.r.o. pro lesnické práce a zpracování dřeva. I když tato firma docela prosperova­la, ukončili v roce 1998 její činnost. Přes všechnu zátěž spojenou s po­voláním prožíval Rudolf Švirec spo­kojený rodinný život. V roce 1959 se oženil a vychovali 3 děti. Dnes žije i se svojí manželkou v podhůří Jese­níků, kde si pořídili rodinný domek se zahrádkou a těší se z pěstování ovoce a zejména ze svých 9 vnou­čat a dvou pravnoučat.
Rudolfa Švirce charakterizo­valy smysl pro pořádek, přesnost, zodpovědnost, což se výrazně pro­jevovalo na výkonu všech jeho ná­ročných funkcí. Pro svou vstřícnost a kamarádství má mnoho přátel mezi vojáky dodnes. Na Holešov rád vzpomíná a využívá každé možnosti, aby se mohl se svými kamarády setkávat.
Jaroslav Bílek Josef Bartošek