Alois Valenta

Alois ValeAlois Valentanta zůstal výsadkářem až do konce života.

Narodil se 29. října 1931 v Prlově na Vsetínsku. Vyrostl v početné rodině jako třetí z osmi dětí. Po druhé světové válce se rodina přestěhovala na Znojem­sko. Začal studovat gymnázium v Mikulově, po dvou letech však přestoupil na vojenské gymnázium v Moravské Třebové. Po maturitě absolvo­val pěchotní učiliště. Rozhodl se pro spe­cializaci výsadkáře a průzkumníka. Bě­hem vojenské služ­by působil u mnoha výsadkových útvarů. V roce 1957 byl při založení průzkumné výsadkové roty zvlášt­ního určení v Sabino­vě, kde působil ve funkci velitele 2. čety. Potom odešel do poddůstoj­nické školy, kde se významnou mě­rou zasloužil o výcvik nových veli­telů družstev. Ve výcviku vojáků byl tvrdý, ale byl přísný i sám na sebe. Podřízení jeho autoritu respektova­li. Po transformaci útvaru na stupeň prapor a přesunu do Prešova byl ustanoven do funkce velitele roty. V roce 1960 byl prapor přesunut do Holešova, kde později zastával různé štábní funkce u praporu a ná­sledně u 7. výsadkového pluku. V této době vystudoval vysokou vojenskou školu. V roce 1966 se přestěhoval do Tábora, kde vyko­nával vysokou velitelskou funkci na Západním vojenském okruhu. Rád se vracel mezi výsadkáře, kte­rým i nadále předával své zkuše­nosti, věnoval se jejich odbornému vedení. Pomáhal vybudovat nové výcvikové středisko v Prostějově. Až do konce své vojenské kariéry prováděl vojenské seskoky. Byl držitelem všech stupňů výsadkář­ských odznaků, včetně titulů Mistr a Instruktor.
Ke své práci přistupoval velice zodpovědně. Lidé, se kterými se pracovně setkal, se k němu hlásili i po mnoha letech.
Přestože své práci dal hodně času a energie, důležitá byla pro něj hlavně rodina. V roce 1957 si vzal za manželku Růženu Ko­záčkovou a prožili spolu 47leté harmonické manželství. Vychovali spolu tři děti.
Alois Valenta se aktivně an­gažoval při vzpomínkových akcích na partyzánský odboj. Do poslední chvíle udržoval kontakty s parašu­tistickými veterány.
V roce 1989 odešel do zálohy a i přes zdravotní problémy se na­dále věnoval zálibám ve sportov­ní oblasti. Jeho zdravotní stav se však stále zhoršoval a plukovník
v.v. Ing. Alois Valenta dne 12. červ­na 2004 v Táboře skonal.
(jb)


[CNW:Counter]